Legislativa družstevního bydlení

K družstevnímu bydlení se vztahuje hned několik zákonných opatření, kterými se musí řídit jak ti, kdo jej realizují, tak ti, kdo jej spravují a v neposlední řadě také ti, kdo jsou jeho majiteli. Nejvíce dotazů ale v tomto ohledu vždy patří k možnosti byt v družstevním majetku prodat, nebo pronajmout. Mnohdy právě kolem toho panují mýty, které mohou mnoho lidí odradit. Jak to tedy s pronájmem či prodejem bytu v družstevním bydlení opravdu je?

Družstevní bydlení je formou nájemního bydlení, ve kterém je nájemce bytu současně členem družstva, které je vlastníkem příslušného domu. Nájemce – člen družstva tak má prostřednictvím svého hlasu na členské schůzi družstva právo ovlivnit činnost družstva, má právo nahlížet do účetních dokladů družstva a samozřejmě může být též volen do orgánů družstva, tedy do jeho představenstva nebo kontrolní komise.

V praxi běžného bydlení fakticky není mnoho skutečných rozdílů mezi bydlením družstevním a vlastnickým. Tzv. převod družstevního bytu (který však ve skutečnosti není převodem vlastnictví k bytu, nýbrž jen převodem členství v bytovém družstvu, s nímž přechází na nového člena i nájemní právo k danému bytu!) podle ustanovení § 230 obchodního zákoníku může být činěn bez jakéhokoli souhlasu družstva či jeho orgánů. Převod se družstvu jen oznamuje a jakékoli vyžadování souhlasu či jiné podmiňování převodu členství v bytovém družstvu je nepřípustné.

Převody družstevních bytů nejsou žádným způsobem omezeny, resp. nepodléhají jakýmkoli souhlasům orgánů družstva. K převodu dochází bez administrativních průtahů, a to ve smyslu ustanovení § 230 obchodního zákoníku již předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu (nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě). Zákon však výslovně uvádí, že není ani třeba družstvu předkládat smlouvu (pokud například smluvní strany nemají zájem zpřístupňovat smluvní podmínky včetně ceny), neboť k převodu členského podílu dochází rovněž, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. K tomu je nutno podotknout, že smlouva o převodu členského podílu musí být písemná, avšak zákon (a neměly by tak činit ani stanovy družstva) nevyžaduje ověření podpisů či jiné speciální formální náležitosti.

Další značnou odlišností družstevních bytů od bytů ve vlastnictví jejich obyvatele je, že (právě s ohledem na rozdílnou osobu vlastníka) člen družstva není povinen platit z bytu daň z nemovitosti. Tu platí jako vlastník družstvo.

Členové družstva, kteří jsou nájemci bytů, jsou vázáni stanovami družstva a případnými dalšími interními předpisy družstva. Ty zejména stanoví pravidla pro opravy v bytě, mnohdy odchylně (s větší spoluúčastí člena družstva) od běžného stavu v nájemních bytech.